Spoření
Nejšastěji využívané finanční produkty pro zhodnocování úspor jsou jednoznačně bankovní vklady. Vložení úspor do banky volí často klienti ze dvou důvodů:
- z důvodu vysoké likvidity (mají k penězům rychlý přístup)
- z důvodu pojištění vkladů v bankách (pojištěn je vklad jednoho klienta u jedné banky až do výše ekivalentu 100 tis. EUR; pojištěn je celý vklad do této výše)
Na druhou stranu musí klient očekávat, že úroky z vkladů v bance mu nepokryjí často ani inflaci. Podívejme se na možnosti, které klient může využít, pokud chce spořící produkt s tzv. pevně stanoveným výnosem. Jedná se o produkty, které nenesou riziko kolísání hodnoty (na rozdíl od investice do otevřených podílových fondů), ale na druhou stranu u nich klient musí zohlednit riziko úpadku protistrany (banky, družstevní záložny, emitenta dluhopisu) a výši nabízného výnosu.
Stavební spoření
Jedná se o oblíbený produkt mezi širokým okruhem klientů. Dle Asociace českých stavebních spořitelen (www.acss.cz) se uzavřelo v roce 2017 více než 420 tis.kusů nových smluv stavebního spoření (údaj je včetně navýšení smluv stávajících). Aktuálně je více než 3,2 mil. aktivních smluv stavebního spoření ve fázi tvorby úspor.
Co je základním principem produktu stavebního spoření a na co je dobré myslet? Stavební spoření má dvě základní roviny:
- bezúčelové spoření
- klient si při uzavírání zvolí tzv. cílovou částku, která se skládá z následujících složek: vklad klienta + státní podpora + úroky z úspor + potenciální úvěr ze stavebního spoření
- státní podporu získá klient při splnění zákonných podmínek, výška státní podpory aktuálně dosahuje max. 2.000 Kč ročně a vypočítává se jako 10 % z objemu ročních vkladů klienta (nevypočítává se z úspor klienta, ale pouze z toho, co klient v daném roce na účet stavebního spoření vloží); na státní podporu má klient nárok po uplynutí tzv. vázací doby, která trvá 6 let
- úspory klienta se úročí pevně stanovenou úrokovou sazbou, která se uvádí na smlouvě stavebního spoření
- klient při uzavírání stavebního spoření platí poplatek za uzavření smlouvy (obvykle je ve výši 1 % cílové částky)
- dále klient platí v průběhu celého roku poplatek za vedení účtu stavebního spoření (obvykle ve výši 300 - 400 Kč za celý rok)
Z uvedeného vyplývají následující závěry, pokud jde o výhodnost stavebního spoření:
- pokud klient uloží na účet jednorázově 10 - 20 tis. Kč a pak již nespoří, připisované úroky nestačí ani na placení poplatků
- z vkladu 10 tis. Kč je státní podpora 1 tis. Kč ročně a úrok při 1 %ní úrokové sazbě cca 90 Kč za rok (po odečtení srážkové daně), z toho bude odečten poplatek cca 300 Kč, na začátku zaplatí klient poplatek za uzavření smlouvy (při cílové částce 100 tis. Kč je ve výši 1 tis. Kč); v prvním roce jsou v takovém případě poplatky vyšší než státní podpora a úroky
- stavební spoření se uzavírá na dobu neurčitou, tedy i po uplynutí 6leté vázací doby nemusí klient spoření ukončit
- čím delší dobu klient spoří, tím větší váhu na zhodnocení úspor má sjednaná úroková sazba než připisovaná státní podpora, neboť roční úroky se vypočítají tam, že se úroková sazba se násobí celým objemem úspor, kdežto každý rok připsanou státní podporu má vliv pouze objem vkladů vložených v daném roce
- ve střednědobém horizontu při pravidelném spoření ve výši ideálně okolo 20 tis. Kč ročně vychází stavební spoření jako produkt, který spolehlivě překoná inflaci a patří k velmi bezpečným produktům, je však třeba, aby klient splnil podmínky pro získání státní podpory
- účelový úvěr (pro bytové potřeby)
- při splnění tří základních podmínek má klient nárok na získání úvěru ze stavebního spoření - tyto podmínky jsou:
- naspořit určité procento z nastavené cílové částky (podle parametrů sjednaného produktu, nejčastěji se jedná o 40 % CČ)
- spořit minimálně dva roky
- získat určitou hodnotu koeficientu ohodnocení (hodnotící číslo) - tento koeficient zvyšuje jak dlouho na účtu stavebního spoření leží určitá částka peněz - tedy čím déle má klient uložení čím více peněz, tím rychleji roste tzv. hodnotící číslo
- úvěr ze stavebního spoření je úročen pevnou úrokovou sazbou sjednanou ve smlouvě o stavebním spoření a vzniká na něj nárok ze zákona o stavebním spoření